S rostoucím objemem vědeckých publikací, dat i projektů roste také potřeba tyto informace spolehlivě a jednotně identifikovat a propojovat napříč různými informačními systémy. Na tuto potřebu reaguje rozvoj perzistentních identifikátorů (PID), které umožňují jednoznačně označovat výzkumníky, instituce i výzkumné výstupy a vytvářet mezi nimi stabilní vazby. V prostředí e-infrastruktury se jejich význam potvrzuje i v praxi – od loňské výzvy si svůj ORCID účet s e-INFRA účtem propojilo již více než 530 uživatelů. Jaké identifikátory dnes výzkumníci nejčastěji používají a jak se jejich využívání postupně promítá do českého výzkumného prostředí?
ORCID jako identifikátor výzkumníka
Jedním z nejrozšířenějších identifikátorů používaných pro jednoznačnou identifikaci výzkumníků je ORCID iD (Open Researcher and Contributor iD). Jde o mezinárodní perzistentní identifikátor osoby působící ve výzkumu, který má podobu unikátního šestnáctimístného kódu standardně zapisovaného jako URL (např. https://orcid.org/0000-0002-4834-908X) a je spravován neziskovou organizací ORCID, Inc. “Zjednodušeně si jej lze představit jako určitou obdobu rodného čísla ve světě vědy – trvalý identifikátor, který jednoznačně odlišuje konkrétního výzkumníka od ostatních. Na rozdíl od jména, které se může měnit nebo opakovat, zůstává ORCID iD výzkumníkovi po celou kariéru bez ohledu na změnu instituce nebo země působení,” vysvětluje vedoucí oddělení Národního centra pro perzistentní identifikátory Hana Heringová.
Hlavním účelem identifikátoru je umožnit spolehlivé propojení výzkumníka s jeho odbornými výstupy a dalšími aktivitami či úspěchy. Pojit se může s publikacemi, datovými sadami, granty nebo dalšími výsledky výzkumné činnosti. Zároveň umožňuje strojově čitelné propojení mezi různými informačními systémy – například mezi vydavateli, repozitáři, grantovými databázemi nebo institucionálními informačními systémy. “Pokud výzkumník udělí souhlas s propojením svého ORCID iD se systémem instituce, mohou mezi oběma prostředími probíhat bezpečné a automatizované výměny vybraných údajů. Informace o publikacích, afiliacích nebo dalších výstupech tak mohou být zapisovány z institucionálních systémů přímo do profilu ORCID, případně z něj mohou být naopak načítány do systému organizace. Tento mechanismus zvyšuje důvěryhodnost a konzistenci dat, protože informace pocházejí z ověřeného zdroje. Zároveň snižuje administrativní zátěž spojenou s opakovaným zadáváním stejných údajů do různých systémů,” uvádí koordinátorka ORCID v ČR Hana Šilha Machová.
ORCID v českém prostředí a role Národního centra
V českém prostředí hraje při rozšiřování využívání tohoto identifikátoru významnou roli Národní centrum ORCID, které od června 2023 v rámci projektu CARDS* působí v Národní technické knihovně jako součást Národního centra pro perzistentní identifikátory. Jeho úkolem je poskytovat metodickou, koordinační i finanční podporu při začleňování ORCID iD do systémů členských institucí, sdílet zkušenosti mezi organizacemi a podporovat širší využívání identifikátoru ve výzkumném prostředí. “Aktuálně evidujeme zapojení 30 institucí a 25 aktivních integrací do systémů členských organizací. Tyto integrace využívají členské rozhraní API ke globálnímu registru ORCID, které umožňuje sběr ověřených ORCID iD na základě souhlasu výzkumníka a zároveň čtení, zapisování či aktualizaci vybraných údajů, zejména afiliací a záznamů o dílech, přímo v profilech ORCID,” komentuje český kontext Machová.
Rostoucí počet integrací ukazuje, že ORCID je v tuzemsku postupně začleňován do institucionální infrastruktury, nikoli využíván pouze na individuální úrovni výzkumníků. Statistiky Národního centra ORCID zároveň naznačují výrazný růst jeho využívání v zapojených institucích. “Mezi červnem 2023 a únorem 2026 se počet výzkumníků, kteří propojili svůj profil ORCID se systémem své instituce, téměř zdvojnásobil. Nejde přitom pouze o existenci identifikátoru, ale o autorizované propojení s institucionálním systémem, které umožňuje automatizované aktualizace údajů v profilech výzkumníků,” doplňuje dále Machová. Současně výrazně roste také objem dat zapisovaných prostřednictvím institucionálních integrací. Počet záznamů o dílech přidaných do profilů ORCID vzrostl za sledované období více než šestinásobně a počet zapsaných afiliací více než trojnásobně. K únoru 2026 eviduje Národní centrum ORCID více než 19 tisíc propojených výzkumníků, téměř 14 tisíc zapsaných afiliací a více než 134 tisíc záznamů o dílech přidaných do profilů ORCID prostřednictvím institucionálních integrací. Tyto trendy ukazují na postupný posun od individuálně spravovaných profilů k systematičtějšímu využívání ORCID v rámci institucionálních systémů.
ORCID v kontextu výzkumného ekosystému
Rozšiřování ORCID iD v českém prostředí je zároveň součástí širšího vývoje vědecké komunikace. V posledních letech se tento identifikátor stává běžnou součástí publikačních i grantových procesů a jeho využívání vyžaduje nebo výrazně doporučuje řada vydavatelů i poskytovatelů financování. Postupně jej do svých interních politik začleňují také jednotlivé výzkumné organizace.
Dalším indikátorem zvyšování adopce ORCID iD je jeho využití v národním systému evidence výsledků výzkumu IS VaVaI. ORCID iD zde není přímo povinným údajem, je však doporučován a uvádí se u výsledků v případě, že jím autor disponuje. Podle aktuálních dat za rok sběru 2025, tedy podle výsledků, které byly do Registru informací o výsledcích (RIV) předány v roce 2025 bez ohledu na rok jejich uplatnění, uvedlo ORCID iD 23 468 z celkových 37 704 autorů (přibližně 62 %). Tento údaj potvrzuje, že identifikátor se postupně stává standardní součástí evidence výzkumné činnosti.
ORCID zároveň není izolovaným nástrojem. Spolu s dalšími perzistentními identifikátory – například DOI pro publikace a datové sady nebo ROR pro identifikaci institucí – vytváří základ interoperabilního prostředí vědeckých informací. Teprve jejich vzájemné propojení umožňuje spolehlivou identifikaci osob, institucí i výzkumných výstupů napříč různými informačními systémy.
Reference: Linking an ORCID iD to Your e-INFRA CZ Account
*Projekt CARDS (Czech Academic and Research Discovery Services), registrační číslo projektu CZ.02.01.01/00/22_004/0004342, je financován MŠMT z Operačního programu Jan Amos Komenský.
