Ve dnech 21.–22. května 2025 hostilo Brno konferenci Research Data Day & EOSC National Tripartite Event, která přivedla dohromady více než 200 vědců, datových specialistů a zástupců výzkumných infrastruktur z 40 evropských institucí. Konference se zabývala vývojem vztahu mezi vědeckým výzkumem a daty, se zvláštním důrazem na technické a organizační výzvy související s přípravou dat pro aplikace umělé inteligence a dalším rozvojem vědeckých infrastruktur v Evropě.
Konference byla zahájena úvodními projevy Šárky Pospíšilové (prorektorka pro vědu a výzkum Masarykovy univerzity), Luďka Matysky (předseda řídícího výboru projektu IPs EOSC-CZ a hlavní řešitel projektu NRP pro výzkumná data) a Jana Hrušáka (místopředseda Řídicí rady EOSC SB a člen výkonné rady ESFRI), kteří zdůraznili zásadní roli výzkumných dat a infrastruktur v rozvoji vědy.
V tematické sekci „Advancing Data Science and Infrastructures: EOSC Perspectives and Innovation“ zazněly klíčové přednášky Jany Klánové (RECETOX) o infrastruktuře pro výzkum lidského exposomu a Jana Hajiče (UFAL Karlova univerzita) o otevřených přístupech a velkých jazykových modelech v Evropě. Následovala panelová diskuze „Shaping the Future of EOSC“ pod vedením Jana Hrušáka, v níž odborníci diskutovali konkrétní otázky financování, governance a integrace národních oborových datových uzlů napříč národními a evropskými strukturami. Přispěvatelé z České republiky, Evropské komise i CERNu podtrhli význam dlouhodobé stability a potřebu funkčních mechanismů pro propojení výzkumných týmů a infrastruktur napříč EU. Účastníci se shodli, že dopad aktivit EOSC bude záviset především na jeho schopnosti propojit mezioborovou dostupnost dat a výměnu znalostí.
Druhý konferenční den byl věnován především aplikacím umělé inteligence a správě dat ve vědě. Přednášky Vladimíra Petríka (ELLIOT: evropské otevřené multimodální foundation modely) a Markuse Koskely (LUMI AI Factory) představily nejnovější vývoj v oblasti AI infrastruktury. Následující příspěvky shrnovaly konkrétní řešení v oblasti návrhu nových materiálů pomocí AI (Jan Kočí), digitální patologie (Tomáš Brázdil), generování dat pro vývoj léčiv využitím kvantové mechaniky (Saltuk Eyrilmez) nebo správu a opakované využití dat v bioimage analýze (projekt MIFA, Vladimír Ulman). Praktické workshopy nabídly účastníkům zkušenosti s nástroji pro FAIR data a diskutována byla potřeba robustních repozitářů a výpočetní infrastruktury pro zajištění reprodukovatelnosti výzkumu.
Konference tak nabídla ucelený přehled nejnovějších trendů v evropské správě vědeckých dat a přenesla diskuzi o jejich využití pro podporu kvalitního a reprodukovatelného výzkumu v éře umělé inteligence. Závěr konference potvrdil aktivní zapojení České republiky do EOSC a otevřené vědy a zdůraznil potřebu technické spolupráce napříč hranicemi. Materiály z konference a záznamy jsou zpřístupněny na webu akce.
